Co když dědictví nechci?

15. března 2019  |  Patricie Filipková

Co když dědictví nechci?

Odmítnutí dědictví, kdy je to možné?

Dědické řízení je zahajováno i bez návrhu. Soud ho zahájí, jakmile se dozví, že někdo zemřel, nebo byl prohlášen za mrtvého. Účastníky řízení jsou osoby, u kterých je důvodné, že jsou dědici zůstavitele. V dnešní době už dědictví nepředstavuje pouze nabytí majetku, nýbrž často po zemřelém zůstanou i dluhy, které posléze připadnou dědici. Ten má proto možnost dědictví odmítnout - jde o projev jeho svobodné vůle, zda dědictví chce, nebo nechce přijmout.

 

Dědic může dědictví odmítnout do jednoho měsíce ode dne, kdy ho soud vyrozuměl o jeho právu dědictví odmítnout a o následcích odmítnutí (pokud má dědic jediné bydliště v zahraničí, činí lhůta k odmítnutí dědictví tři měsíce). Uplynutím této lhůty právo odmítnout dědictví zaniká, avšak pokud nastanou důležité důvody, soud dědici lhůtu k odmítnutí dědictví přiměřeně prodlouží.

 

Dědic může dědictví odmítnout výslovným prohlášením vůči soudu – buď ústně do protokolu před soudem, nebo písemným prohlášením zaslaným na adresu soudu. Dané prohlášení nemůže být učiněno za života zůstavitele. Dědictví nemůže odmítnout dědic, který svým počínáním dal najevo, že chce dědictví přijmout (př. dědic již začal s věcmi zůstavitele nakládat). Odmítnout dědictví rovněž nelze pod podmínkou, s výhradou nebo jen zčásti (tzn. aktiva chci, pasiva ne ). Pokud dědic dědictví odmítne, hledí se na něj, jakoby dědictví nikdy nenabyl. Pokud dědic zemře před uplynutím lhůty pro odmítnutí dědictví, přechází jeho právo odmítnout dědictví na jeho dědice a nezanikne dříve, než tomuto dědici uplyne lhůta k odmítnutí dědictví i po předchozím dědici.

 

Pokud dědic dědictví neodmítl, může se jej před soudem v řízení o dědictví vzdát ve prospěch druhého dědice, který s tím souhlasí. Rozdíl mezi odmítnutím a vzdáním se dědictví je ten, že při odmítnutí se na dědice hledí jako by ho nikdy nenabyl, zatímco při vzdání se dědictví dědic nejdříve nabude, ale v rámci dispozice s ním se ho pak vzdá ve prospěch jiného dědice. Pokud se dědictví vzdává nepominutelný dědic, vzdává se tím také práva na povinný díl, a to s účinností pro své potomky. Pokud však byl dědic obtížen příkazem, nařízením odkazu nebo jiným opatřením, které dle zůstavitelovy vůle může a má splnit jen osobně, nezbavuje se tím povinnosti splnit takové opatření.

Článek je založený na těchto zákonech

  • Zákon č. 89 / 2012 Sb., (občanský zákoník) - § (1485-1490)

Na našich stránkách používáme soubory cookies, a to k zajištění fungování stránek a analýzy návštěvnosti. Ukládání těchto souborů můžete odmítnout v nastavení svého prohlížeče.

Více o používání cookies Souhlasím