Jaké formality musím zařídit po smrti blízkého? Na co mám nárok?

Po smrti člověka nastávají pro jeho blízké obtížné chvíle, kdy je zapotřebí vyrovnat se nejen se ztrátou tohoto člověka, ale také vyřídit mnoho nezbytných úkonů a právních formalit. Obsahem tohoto článku je tedy stručný přehled věcí, které je potřeba po smrti člověka zařídit.
 

Poslední rozloučení

Nejprve je nutné vypravit pohřeb. Záleží na domluvě pozůstalých, zda pohřeb vypraví jedna osoba nebo to udělají společně. Osoba, která se o pohřeb postará se nazývá vypravitel pohřbu. Více o něm se dozvíte v našem článku Vypravitel pohřbu a jeho právní postavení. Pro účely řízení u notáře (viz níže) je důležité si ponechat fakturu vystavenou za pohřeb, jakož i ostatní účtenky za pohřební hostinu či květinovou výzdobu. Tyto náklady se pak zahrnují do pasiv pozůstalosti.
 

Pohřeb vypravitel zajistí do 96 hodin od oznámení úmrtí. Pokud nikdo pohřeb nevypraví, pak se toho ujme obec.
 

Co s doklady?

Další věcí je odevzdání dokladů zemřelého. Občanský průkaz, rodný a oddací list odevzdáte na matrice příslušného obecního úřadu, průkazku zdravotní pojišťovny na příslušnou pojišťovnu a řidičský průkaz na dopravní inspektorát.
 

Úmrtní list Vám vydají na příslušné matrice. Najdete v něm kromě jména zemřelého také datum a místo úmrtí, datum a místo narození, rodné číslo, osobní stav, pohlaví, místo trvalého pobytu, dále jméno a rodné číslo manžela či partnera. Nakonec datum, jméno a podpis matrikáře s razítkem příslušného matričního úřadu.
 

Energie, poplatky za televizi a telefon – kdo je bude platit?

Pokud byly na zemřelého psány některé energie (voda, plyn, elektřina), je potřeba je buď odhlásit u dodavatele nebo přepsat na někoho z pozůstalých. K tomu stačí mít úmrtní list. Poplatky za televizi a rádio jednoduše odhlásíte na poště. Také je třeba ukončit smlouvy s operátory mobilních telefonů. Přeplatky nebo nedoplatky za energie či telefon se pak zahrnou do aktiv či pasiv pozůstalosti.
 

Jak to chodí u notáře?

Prvotním jednáním je tzv. předběžné šetření, u něhož notář zjišťuje informace o zemřelém (zůstaviteli). Tomuto tématu se podrobněji věnujeme v článku Předběžné šetření a jak se na něj připravit. Poté notář shromažďuje informace o majetkových poměrech zůstavitele a jeho případných dědicích. V případě, že zůstavitel zanechal majetek, následuje konečné jednání s dědici, kdy je mezi ně tento majetek rozdělen a řízení končí. Pokud nezanechal žádný majetek nebo pouze nepatrný, pak je vydán vypraviteli pohřbu a věc je vyřízena bez konečného projednání vydáním usnesení o zastavení řízení.
 

Na co mám nárok?

1. Volno z práce

Volno s náhradou mzdy či platu Vám bude poskytnuto na 2 dny při úmrtí manžela, druha nebo dítěte a na další den k účasti na pohřbu.

 

K účasti na pohřbu rodiče a sourozence, rodiče a sourozence manžela, jakož i manžela dítěte nebo manžela sourozence je Vám poskytnuto volno na 1 den a na další den, jestliže obstaráváte pohřeb.

 

Také lze poskytnout volno s náhradou mzdy či platu na nezbytně nutnou dobu, nejvýše však na 1 den, a to k účasti na pohřbu prarodiče nebo vnuka nebo prarodiče manžela nebo jiné osoby, která sice nepatří k uvedeným osobám, ale žila s Vámi v době úmrtí v domácnosti a na další den, jestliže obstaráváte pohřeb.

 

2. Pohřebné aneb kdo dřív přijde…

Pohřebné je dávkou státní sociální podpory v jednorázové výši 5.000,- Kč. Nárok Vám vzniká tehdy, když vypravíte pohřeb dítěti, které bylo ke dni smrti nezaopatřeným dítětem nebo osobě, která byla ke dni smrti rodičem nezaopatřeného dítěte. Je však nutné, aby měl zemřelý trvalý pobyt na území ČR (s výjimkou dítěte, které se narodilo mrtvé). I když pohřeb obstarává více lidí, nárok na pohřebné vzniká pouze jedné osobě – té, která si požádá jako první.

 

3. Sirotčí a vdovský (vdovecký) důchod

Na vdovský (vdovecký) důchod máte nárok po manželovi, který měl starobní či invalidní důchod nebo splnil ke dni smrti podmínky pro nárok na invalidní či starobní důchod anebo zemřel následkem pracovního úrazu. Tento důchod náleží v základní době 1 roku od smrti manžela, ovšem uzavřením nového manželství zaniká. Pochopitelně na něj nemá nárok ten, kdo úmyslně způsobil smrt manžela.

 

Na sirotčí důchod má nárok nezaopatřené dítě, zemřel-li jeho rodič, osvojitel nebo osoba, která měla dítě v péči na základě rozhodnutí soudu, pokud tato osoba měla invalidní či starobní důchod, splnila podmínky pro nárok na něj nebo zemřela následkem pracovního úrazu. Sirotčí důchod náleží po každém z rodičů a zaniká osvojením.

 

Jak je vidět, věcí k vyřízení v souvislosti s úmrtím člověka je poměrně dost. Proto je lepší být dopředu informován a vědět i v takových chvílích co a jak.