Výjimky v trestním právu aneb pomoc s maskou trestného činu.

11. dubna 2019  |  Tereza Pulgretová

Výjimky v trestním právu aneb pomoc s maskou trestného činu.

Bohužel i Vám se může stát, že se ocitnete v situaci, kdy budete muset udělat něco, co by Vám možná za normálních okolností bylo proti srsti. Nemusíte se ale bát, ne vždy je trestný čin trestným činem. V právním systému totiž existuje něco, čemu říkáme okolnosti vylučující protiprávnost činu.

Problematika tzv. okolností vylučujících protiprávnost činu je velmi kontroverzní téma. A také velmi složité a problematické. Pojďme se teď ale společně podívat na úplné základy a vymezit si, ve kterých případech nepovažujeme jinak trestný čin za protiprávní. Každý takovýto čin musí splňovat několik podmínek. Podle trestního zákoníku máme 5 základních kategorií, do kterých lze takovéto činy rozdělit.


1. Krajní nouze 

Prvním a velmi diskutovaným pojmem je tzv. krajní nouze. Ta je podle trestního zákoníku vymezena jako čin jinak trestný, ovšem ne v případě, že odvrací nějaké přímo hrozící nebezpečí, tedy například pokud člověk vidí v horkých letních teplotách v autě zavřené dítě, kterému zjevně hrozí nebezpečí na životě (přehřátí) a rozhodne se u auta rozbít okénko a dostat dítě ven - jedná se o případ krajní nouze. Ale v  případě, že by se nebezpečí dalo odvrátit jiným způsobem (tedy např. auto by bylo odemknuté) nebo by důsledek činu rozbití okénka byl závažnější než důsledek ponechání dítěte v autě, by se rozhodně o krajní nouzi nejednalo.
 

2. Nutná obrana

Druhým a velmi často zaměňovaným pojmem s krajní nouzí je tzv. nutná obrana. Tou je možno označit pouze čin, který odvrací přímo hrozící útok. Útok musí být trvající – nelze se bránit proti útoku, který již skončil (např. pokud útočník někoho napadne a poté uteče, nelze ho chytit a zastřelit). Útok také nesmí být obráncem vyprovokován – v tomto případě by se nejednalo o nutnou obranu, nýbrž o vyprovokování za účelem spáchání trestného činu.


Nutná obrana je ale na rozdíl od krajní nouze odlišná v tzv. subsidiaritě, která nám u krajní nouze jasně udává pravidlo odvrácení nebezpečí za spáchání jinak trestného činu (rozbití okénka) pouze v případě, že nebezpečí nejde odvrátit jinak, kdežto v případě nutné obrany není potřeba útok odvracet jinak (např. přímým přivoláním policie a čekáním).


3. Svolení poškozeného

Zde je vysvětlení vlastně celkem jednoduché. Jinak trestný čin nelze považovat za protiprávní, byl-li k němu udělen souhlas poškozeného. Platí zde pouze několik pravidel, jedním z nich je to, že poškozený si musí být vědom, že souhlas uděluje, a musí být schopný o situaci sám rozhodnout, souhlas musí být udělen před nebo souběžně s vykonáním činu jasně a srozumitelně a čin se musí týkat bezprostředně zájmu poškozeného (čin nesmí zasahovat do práv třetí osoby). Souhlas nelze udělit k činu vedoucímu k poškození na zdraví nebo k usmrcení.
 


4. Přípustné riziko

Tento případ je zvláštní v tom, že se váže na profesionalitu, tudíž pouze na profesi. Přípustné riziko je za jiných okolností trestný čin, který vede k dosažení celospolečenského prospěchu. Přípustné riziko se tudíž vyskytuje např. ve vědě a medicíně, kde by bez něj často nemohlo dojít k určitému pokroku. I zde je ale pravidlo, že přípustné riziko nesmí vést k poškození zdraví dalšího člověka, nedá-li k tomu předem souhlas či pokud je v rozporu s dobrými mravy nebo zásadami lidskosti. Přípustné riziko rovněž musí být pečlivě zváženo a jeho možné následky musí být úměrné výsledkům, které jím budou dosaženy.


5. Oprávněné použité zbraně

Tato okolnost se vztahuje pouze na osoby, které mají podle zákona zvláštní oprávnění střelnou zbraň používat (policie, justiční stráž, vězeňská služba atd.), ovšem tato okolnost je kromě trestního zákoníku upravována ještě jinými předpisy (např. zákonem o Policii ČR). V případě, že by střelnou zbraň použil jako obránce někdo jiný, postupuje se při posuzování tohoto činu podle okolnosti nutné obrany.

Slovníček pojmů

Trestní řízení

Jedná se o zákonem upravený postup orgánů činných v trestním řízení a dalších subjektů podílejících se na tomto postupu. Úkolem je zjistit, zda se trestný čin stal, zjistit jeho pachatele a uložit mu trest nebo ochranné opatření, zajistit jejich výkon a rozhodnout o nároku poškozeného na náhradu škody způsobené trestným činem. Úkolem je též zajistit, aby nikdo nevinný nebyl trestně stíhán či dokonce odsouzen.

Trestný čin

= protiprávní čin, který trestní zákon označuje za trestný a který vykazuje znaky uvedené v takovém zákoně

protiprávní čin

porušení právní normy, protiprávní jednání

Článek je založený na těchto zákonech

  • Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, § 28 - § 32

Porovnejte si své znalosti

Znáte základy práva?

vyzkoušet kvíz

Na našich stránkách používáme soubory cookies, a to k zajištění fungování stránek a analýzy návštěvnosti. Ukládání těchto souborů můžete odmítnout v nastavení svého prohlížeče.

Více o používání cookies Souhlasím