Vydědění a jak ho docílit?
Vyděděním se rozumí zbavení práva na tzv. povinný díl z budoucího dědictví, který by nepominutelný dědic jinak obdržel. Je možné ho vydědit zcela nebo jeho povinný díl pouze zkrátit, tedy zúžit objem majetku a práv, který by mu po zůstavitelově smrti připadl. Nepominutelnými dědici jsou děti zůstavitele a nedědí-li, pak jsou jimi jejich potomci. Důležité je si uvědomit, že nepominutelný dědic má ze zákona nárok na tzv. povinný díl z pozůstalosti, kterého se mu musí tak či tak dostat (jeho výše je uvedena v zákoně), i když by o něm nebyla zmínka v závěti. Je však tomu možno zabránit právě institutem vydědění. Z výše uvedeného vyplývá, že nikoho jiného než děti, popřípadě jejich potomky, vydědit nelze.
Zákon vymezuje konkrétní důvody, pro které je možné nepominutelného dědice vydědit , není tedy možné k tomuto kroku přistoupit jen tak z rozmaru. Zůstavitel může nepominutelného dědice vydědit, pokud neposkytl zůstaviteli potřebnou pomoc v nouzi. V daném případě jde o situaci, kdy se zůstavitel ocitl v nouzi a potřebuje objektivně pomoc, nepominutelný dědic měl reálně možnost dozvědět se o této nouzi a potřebě pomoci a byl schopen takovou pomoc poskytnout či ji zajistit a zůstavitel takovou pomoc neodmítl. Nouzi je možno chápat jako chudobu, strádání, bídu, zdravotní a jiné potíže způsobené nemocí či z důvodu svého věku apod. Jako příklad je možné uvést případ, kdy je zůstavitel upoután na lůžko nebo přijde o střechu nad hlavou.
Dalším případem, kdy zůstavitel může nepominutelného dědice vydědit je, že nepominutelný dědic neprojevoval o zůstavitele opravdový zájem. Dané je však třeba posuzovat individuálně s přihlédnutím ke všem okolnostem – zda projevoval zájem o svého předka, zda zájem byl opravdový apod. Je třeba zohlednit rovněž to, zda zůstavitel měl vůbec zájem na tom, aby se s dotyčnou osobou stýkal.
Dalším důvodem je, že nepominutelný dědic byl odsouzen pro trestný čin spáchaný za okolností svědčících o jeho zvrhlé povaze – př. trestný čin spáchán surovým nebo trýznivým způsobem, zákeřně, využívaje něčí nouze, tísně, bezbrannosti apod.
Posledním důvodem pro vydědění je, že nepominutelný dědic vedl trvale nezřízený život – př. chorobná závislost na alkoholu nebo užívání psychotropních látek či tzv. gamblerství, neplacení výživného apod.
Zůstavitel může navíc mimo výše uvedené důvody vydědit i nepominutelného dědice, který je nezpůsobilý dědit, případně je natolik zadlužený nebo si počíná tak marnotratně, že hrozí, že by se pro jeho potomky nezachoval povinný díl.
Prohlášení o vydědění lze sepsat buď vlastnoručně, nebo ve formě notářského zápisu. Je možné závět i prohlášení o vydědění zahrnout v jediné listině. Předmětné prohlášení nemusí obsahovat důvody, které k vydědění vedly, ale je to žádoucí.
Vyděděný, který s důvody vydědění nesouhlasí, má možnost se žalobou bránit v rámci soudního řízení. Musí však prokázat, proč dle jeho názoru zůstavitel neměl zákonný důvod pro jeho vydědění.