Srážka, záloha nebo prázdná peněženka?

06. února 2019  |  Tereza Pulgretová

Srážka, záloha nebo prázdná peněženka?

Jedním z často neporozuměných či zaměňovaných pojmů je tzv. srážková daň. Co to je?

Je vlastně úplně jedno, zda jste zaměstnanec nebo podnikatel. V obou případech je potřeba vědět, že mzda - ať už Vaše nebo Vašich zaměstnanců - podléhá tzv. dani z příjmů fyzických osob. Stejně tak jako se liší typy pracovních poměrů a mezd, liší se i jejich danění. To může proběhnout buď formou zálohové daně nebo daně srážkové.


Srážková daň ve většině případů činí 15 % a jedná se o tzv. zvláštní sazbu daně. Kromě toho, že se týká některých příjmů ze závislé činnosti, budete ji muset zaplatit i v případě příjmů z kapitálového majetku (z úroků u dluhopisů, podíly na zisku), výnosů z vkladů na vkladních knížkách nebo vkladových listech. Nevyhnete se jí ani v případě, že vyhrajete v loterii, sportce či jiné podobné soutěži. Srážkové dani také podléhají příjmy do 10 000 Kč z některých autorských honorářů - konkrétně za příspěvky do novin, časopisů, rozhlasu a televize.
 

Protože se ale pravděpodobněji setkáme s případem zdanění našich příjmů než s výhrou v loterii, zaměříme se teď především na ně. Naše mzda je daněna tímto typem daně v případě, že splňujeme tyto podmínky:
 

  • nepodepsali jsme u zaměstnavatele Prohlášení k dani,
  • příjmy plynou z DPP (v tomto případě do 10 000 Kč/měsíc) nebo DPČ (do 3 000 Kč/měsíc),
  • příjem nepřesáhne částku 10 000 Kč u jednoho zaměstnavatele (zde je potřeba si dát pozor - pokud máte u jednoho zaměstnavatele uzavřených více smluv, sčítají se).

 

Ve všech ostatních případech podléhá mzda zálohové dani.


Jaký je mezi nimi ale rozdíl?

U srážkové daně se příjem zkrátka nezapočítává na konci roku mezi ostatní příjmy poplatníka – je konečná a není ji potřeba uvádět v běžném daňovém přiznání. U zálohové je tomu přesně naopak.

 

Rozhodnutí, jakou sazbu ale použít, je velmi individuální a odvíjí se od výše a struktury příjmů poplatníka. Obecně lze ale říci, že i srážková daň může být pro poplatníka výhodná, a to v případě, že má uzavřenou smlouvu ještě někde, kde vyčerpá daňové slevy a ubyde mu tím i nějaká administrativa – o odvod daně se stará zaměstnavatel. Na druhou stranu, pokud se jedná o poplatníka, který jinde příjem nemá, je pro něj srážková daň nevýhodná, protože zde nelze uplatnit daňové slevy.

 

Na závěr lze jen říci, abyste se vždy u svého zaměstnavatele pečlivě informovali o tom, jak hodlá Váš příjem zdanit, případně se s ním domluvili a využili slevy na dani, které mohou u Vašeho příjmu udělat značný rozdíl.

Slovníček pojmů

Fyzická osoba

=člověk jako jednotlivec s jeho právy a povinnostmi

Podnikatel

= osoba, která vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku (§420, odst. 1 OZ). Za podnikatele je dále pak považována osoba zapsaná v obchodním rejstříku (§421, odst. 1 OZ), dále se má za to, že podnikatelem je osoba, která má k podnikání živnostenské nebo jiné oprávnění podle jiného zákona (§421, odst. 2).

Mzda

= odměna za práci v podnikatelské sféře

Daňové prohlášení

jedná se o prohlášení zaměstnance, že platí daně ze svého příjmu, a díky kterému může uplatňovat slevy na dani

Srážková daň

daň, která se odvádí ze mzdy, jakožto daň z příjmu

Zálohová daň

daň, která se odvádí ze mzdy, jakožto daň z příjmu, kde je podepsané daňové prohlášení

DPP

Dohoda o provedení práce

DPČ

Dohoda o provedení činnosti

Článek je založený na těchto zákonech

  • Zákon č. 586/1992 Sb., zákon o daních z příjmů, § 36

Na našich stránkách používáme soubory cookies, a to k zajištění fungování stránek a analýzy návštěvnosti. Ukládání těchto souborů můžete odmítnout v nastavení svého prohlížeče.

Více o používání cookies Souhlasím