Smluvní zastoupení a plná moc

18. listopadu 2018  |  Zuzana Posseltová

Smluvní zastoupení a plná moc

Jak správně sepsat plnou moc?

Většina z nás se ve svém životě dostane do situace, kdy je nutné, aby nás při našem jednání někdo zastoupil. Může se jednat například o situaci, kdy sami nechceme v záležitosti vystupovat, odjíždíme někam na dovolenou nebo nemáme v dané věci dostatek odborných znalostí. V tomto článku se tedy blíže podíváme na smluvní zastoupení a na to, jak správně sepsat plnou moc.

 

Dohoda o plné moci a plná moc

Zastoupení na základě plné moci je běžně užívaný pojem mezi lidmi, ale není zcela správný. Zastoupení vzniká na základě dohody o plné moci. Dohoda o plné moci je dvoustranné právní jednání mezi zmocněncem (tedy tím, kdo bude zastupovat) a zmocnitelem (tím, kdo bude zastoupen). Samotná plná moc je pouze osvědčením, že tento vztah mezi osobami vznikl. Plná moc je jednostranný právní úkon zmocnitele, kterým říká, že určité osobě dává oprávnění za něj jednat v rozsahu, který je v plné moci uveden. V zákoně se také setkáme s pojmem rozsah zástupčího oprávnění, což je jinými slovy určení, na jaká jednání se zastoupení vztahuje. K čemu svého zástupce tedy zmocníme, záleží jen na nás. Zároveň však udělení plné moci neznamená, že nemůžeme ve věci jednat také sami.

 

Druhy plné moci

Podle toho, v jakém rozsahu udělíme našemu zástupci oprávnění, můžeme rozlišit plnou moc na obecnou a zvláštní. Až na případy, kdy zákon vyžaduje zvláštní formu plné moci, záleží na nás, kterou si vybereme. Obecnou plnou moc udělujeme ke všem právním úkonům, zatímco zvláštní jen k některým.

 

Dále se můžete setkat s pojmem procesní plná moc. Tuto udělujeme advokátovi, který nás zastupuje před soudem.

 

Existuje také podplná moc (substituční plná moc). Tuto uděluje náš zástupce další osobě – podzástupci, ale pouze tehdy, když mu k tomu dáme souhlas.

 

Náležitosti plné moci

V plné moci je potřeba uvést, komu ji udělujeme – uvedeme jeho jméno, příjmení, datum narození, bydliště, aby bylo možné ověřit totožnost této osoby. Dále uvedeme, v jakých věcech nás bude dotyčný zastupovat, tedy rozsah zástupčího oprávnění. Nakonec uvedeme datum a plnou moc podepíšeme. Podpis zmocnitele je nezbytný, avšak podpis zmocněnce nutný není.

 

Forma plné moci může být písemná i ústní. Formu ústní můžeme zvolit pro určitá právní jednání, pro která zákon nevyžaduje písemnou formu. U ústní však může být sporné následné dokazování, proto je vhodnější udělit plnou moc písemně. Plná moc ke všem právním úkonům musí být v písemné formě.

 

Zánik zmocnění

Zákon uvádí některé možné způsoby zániku zmocnění, další pak vyplývají přímo z podstaty zastoupení. Zmocnění tedy například zaniká vykonáním jednání, na které bylo zastoupení omezeno, pokud zmocnitel odvolá či zmocněnec vypoví, smrtí nebo zánikem zmocněnce či zmocnitele.

 

Plná moc je jeden z nejčastějších a nejjednodušších právních úkonů, který mnoho z nás denně činí. Nicméně je třeba mít na paměti, že udělení oprávnění za nás jednat bychom měli vždy dobře zvážit a také pečlivě vybírat osobu, které takové oprávnění dáváme.  

Slovníček pojmů

Plná moc

= jednostranné potvrzení o vzniku smluvního vztahu resp. zastoupení mezi zmocnitelem a zmocněncem.

Zmocněnec

=osoba, která na základě plné moci zastupuje jinou osobu (zmocnitele).

Zmocnitel

= osoba, která udává plnou moc druhé osobě (zmocněnci).

Dohoda o plné moci

dvoustranné právní jednání mezi zmocněncem a zmocnitelem

Článek je založený na těchto zákonech

  • Zákon č. 89 / 2012 Sb., občanský zákoník - § 438, § 441 až § 449

Na našich stránkách používáme soubory cookies, a to k zajištění fungování stránek a analýzy návštěvnosti. Ukládání těchto souborů můžete odmítnout v nastavení svého prohlížeče.

Více o používání cookies Souhlasím