Co se skrývá pod názvem nezákonný zásah či donucení správního orgánu a jak se proti němu bránit.
Nezákonným zásahem je označováno jednání správního orgánu, které není správním rozhodnutím. Takovým jednáním je např. udělení pokuty na místě v dopravě, odtažení auta, kontrola správního orgánu, předvedení, zajištění osoby správním orgánem, odebrání věci (např. zbraně), vstup do provozovny za účelem kontroly, výkon exekučního příkazu a podobně. Téměř vždy k nim dochází bezprostředně, tj. na místě.
Proti nezákonnému zásahu můžeme podat žalobu u příslušného správního soudu, kterým je vždy krajský soud a to nejpozději do dvou měsíců od nezákonného zásahu. V žalobě musíme nejen uvést, který správní orgán se takového zásahu dopustil, ale co nejpodrobněji vylíčit, jak k takovému zásahu došlo, proč se domníváme, že byl nezákonný a pokud to jde, tak svá tvrzení doložit důkazy. Je to nutné zejména proto, že soud se, na rozdíl od žaloby proti správnímu rozhodnutí, nemá o co opřít v rozhodování, než jen o Vaše tvrzení a pak samozřejmě tvrzení protistrany, tj. správního orgánu, který se jej měl, dle Vás, dopustit. V žalobě proti správnímu rozhodnutí má soud v ruce mimo jiné rozhodnutí, proti kterému je vznesena žaloba a z toho může soud vycházet.
Často je u žaloby proti nezákonnému zásahu vyžádáno ústní jednání, to proto, aby byla možná konfrontace obou stran na místě. Jako důkazy nezákonného zásahu mohou posloužit jak natočená videa z mobilu, zvukové záznamy, eventuálně fotky, tak výpovědi svědků. Počítejte však s tím, že i protistrana se bude bránit a může předložit své důkazy.
Výsledkem rozhodnutí soudu je buď prohlášení, že zásah byl nezákonný nebo nebyl nezákonný. Rozhodně nelze očekávat, že soud bude nějak sankcionovat správní orgán, pokud by zásah shledal nezákonným. Je proto na místě zvážit, jaký význam pro vás daný rozsudek bude mít, zda půjde jen o satisfakci, nebo to bude znamenat, že správní orgán bude muset v této činnosti přestat a podobně.