Právo na odpověď. Co je a jak jej využít?

V dnešní době dochází stále častěji k situacím, kdy tištěná média uveřejňují tvrzení, která určitým způsobem zasahují do svobody konkrétního člověka či právnické osoby. Jak se proti takovým tvrzením bránit a jak v takových případech postupovat?

 

Jedním ze základních institutů právní ochrany proti sdělením vydaným v periodickém tisku, které zasahují do práv a svobod určité osoby, je právo na odpověď. Toto právo je zakotveno v § 10 tiskového zákona a uplatnit ho mohou jak fyzické, tak právnické osoby. Právo na odpověď směřuje proti konkrétním skutkovým tvrzením uveřejněným v daném textu, které se dotýkají cti, důstojnosti nebo soukromí určité fyzické osoby anebo jména či dobré pověsti určité osoby právnické.

 

Oprávněné osoby mají možnost toto právo uplatnit a odpověď požadovat přímo po vydavateli, který je povinen odpověď na vlastní náklady uveřejnit. Odpověď musí být následně uveřejněna do 8 dnů ode dne doručení žádosti. Pokud není vydavatel schopen tuto zákonem určenu lhůtu dodržet (např. delší periodicita tisku), má povinnost odpověď zveřejnit v nejbližším následujícím vydání stejného periodického tisku. O tomto postupu musí vydavatel oprávněnou osobu písemně informovat, a to opět ve lhůtě osmi dnů od podání žádosti. Zároveň je však nutné si uvědomit, že pokud oprávněná osoba právo na odpověď uplatní a vydavatel odpověď zveřejní, tak tato osoba nemůže požadovat uveřejnění další odpovědi na tuto již zveřejněnou odpověď.

 

Samotná odpověď se omezuje pouze na skutková tvrzení, která uvádí původní zveřejněná tvrzení na pravou míru, či je jinak doplňují a zpřesňují. Rozsahově odpovídá napadenému sdělení (nebo jeho části) a musí z ní být jasně patrné, kdo tuto odpověď činí. Tiskový zákon dále stanovuje, že odpověď se uveřejňuje ve stejném periodickém tisku, v němž bylo uveřejněno napadené sdělení, a to s výslovným označením „odpověď“. Vydavatel musí odpověď zveřejnit ve stejném jazyce jako napadené sdělení a s uvedením jména a příjmení nebo názvu osoby, která o uveřejnění odpovědi žádá.

 

Dojde-li k úmrtí oprávněné osoby, právo na odpověď nezaniká, ale přechází na manžela/manželku a děti oprávněné osoby, případně na její rodiče.

 

Vedle práva na odpověď počítá tiskový zákon ještě s právem na dodatečné sdělení a právem na doplňující informace.