Péče o ohrožené děti aneb sociálně-právní ochrana dětí v ČR .

Co je sociálně-právní ochrana?

Sociálně-právní ochranou se dle zákona o sociálně-právní ochraně dětí rozumí: 

  • ochrana práva dítěte na příznivý vývoj a řádnou výchovu,
  • ochrana oprávněných zájmů dítěte, včetně ochrany jeho jmění,
  • působení směřující k obnovení narušených funkcí rodiny a zabezpečení náhradního rodinného prostředí pro dítě, které nemůže být trvale nebo dočasně vychováváno ve vlastní rodině.

 

Nedotčeny přitom zůstávají zvláštní právní předpisy, které též upravují ochranu práv a oprávněných zájmů dítěte.

 

Jde tedy o velmi širokou ochranu práv dětí, která zahrnuje velké množství právních předpisů.


Tato ochrana se vztahuje na všechny děti (=nezletilé) bez rozdílu, bez jakékoliv diskriminace podle rasy, barvy pleti, pohlaví, jazyka, náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národnostního, etnického nebo sociálního původu. Předním hlediskem poskytování sociálně-právní ochrany dětí je nejlepší zájem, prospěch a blaho dětí, ochrana rodičovství a rodiny a vzájemné právo rodičů a dětí na rodičovskou výchovu a péči.

 

Stát garantuje sociálně-právní ochranu dítěti, které:

  • má na území ČR trvalý pobyt,
  • má povolen trvalý pobyt nebo je hlášeno k pobytu na území České republiky po dobu nejméně 90 dnů,
  • podalo návrh na zahájení řízení o udělení mezinárodní ochrany na území ČR,
  • je oprávněno na území ČR trvale pobývat,
  • pobývá na území ČR s rodičem, který podal žádost o udělení oprávnění pobytu za účelem poskytnutí dočasné ochrany na území České republiky nebo které již pobývá na základě uděleného oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany na území České republiky.

 

Dítě, které nesplňuje tyto podmínky má také nárok na ochranu, a to v nezbytném rozsahu, tzn. v uspokojování základních potřeb v nejnutnějším rozsahu včetně zdravotních služeb dítěti, ocitlo-li se takové dítě bez jakékoliv péče nebo jsou-li jeho život nebo příznivý vývoj vážně ohroženy nebo narušeny.

 

Kdy může být dítěti poskytnuta sociálně-právní pomoc?

Pro poskytnutí sociálně-právní ochrany je tedy důležitá situace, v jaké se dítě nachází. Takovou může být například situace kdy:

  • rodiče dětí zemřeli, neplní povinnosti plynoucí z rodičovské zodpovědnosti nebo nevykonávají nebo zneužívají práva plynoucí z rodičovské zodpovědnosti, dále děti byly svěřeny do výchovy jiné fyzické osoby než rodiče a tato osoba neplní povinnosti plynoucí ze svěření dítěte do její výchovy,
  • děti byly svěřeny do výchovy jiné fyzické osoby než rodiče a tato osoba neplní povinnosti plynoucí ze svěření dítěte do její výchovy,
  • děti vedou zahálčivý nebo nemravný život spočívající zejména v tom, že zanedbávají školní docházku, nepracují, i když nemají dostatečný zdroj obživy, požívají alkohol nebo návykové látky, jsou ohroženy závislostí, živí se prostitucí, spáchaly trestný čin nebo děti mladší 15 let spáchaly čin, který by jinak byl trestným činem, opakovaně nebo soustavně páchají přestupky nebo jinak narušují občanské soužití,
  • opakovaně se dopouští útěků od rodičů nebo jiných fyzických nebo právnických osob odpovědných za výchovu dítěte,
  • děti na kterých byl spáchán trestný čin ohrožující život, zdraví, svobodu, jejich lidskou důstojnost, mravní vývoj nebo jmění nebo je podezření ze spáchání takového činu;
  • děti, které jsou na základě žádostí rodičů nebo jiných osob odpovědných za výchovu dítěte opakovaně umísťovány do zařízení zajišťujících nepřetržitou péči o děti nebo jejich umístění v takových zařízeních trvá déle než 6 měsíců,
  • děti, které jsou ohrožovány násilím mezi rodiči nebo jinými osobami odpovědnými za výchovu dítěte, popřípadě násilím mezi dalšími fyzickými osobami,
  • děti, které jsou žadateli o azyl odloučenými od svých rodičů, popřípadě jiných osob odpovědných za jejich výchovu,

 

Pokud tyto skutečnosti trvají po takovou dobu nebo jsou takové intenzity, že nepříznivě ovlivňují vývoj dětí nebo jsou anebo mohou být příčinou nepříznivého vývoje dětí. Nejde o výčet úplný, ale vždy se poskytnutí ochrany posuzuje dle konkrétního případu. 

 

V oblasti sociálně-právní ochrany dětí je ústředním orgánem Ministerstvo práce a sociálních věcí. Je kompetentní především v oblasti legislativní, kontrolní, metodické a přezkumní.
 

Jaké orgány ochranu zajišťují?

Orgány sociálně-právní ochrany dětí pak zajišťují faktickou ochranu dětí, jsou jimi:

  • obecní úřady obcí s rozšířenou působnosti (městské úřady, ve statutárních městech magistráty a úřady městských obvodů, v Praze úřady pověřených městských částí),
  • obecní úřady (ustanovení tohoto zákona o obecních úřadech se vztahují i na újezdní úřady)
  • krajské úřady (v Praze Magistrát hl. města Prahy),
  • Ministerstvo práce a sociálních věcí a
  • Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí
  • Úřad práce České republiky – krajské pobočky a pobočka pro hlavní město Prahu

 

A jaké prostředky slouží k sociálně-právní ochraně dětí?

Jsou to především tyto:

  1. Opatření sociálně-právní ochrany dětí - související např. s preventivní a poradenskou činností či spočívající ve zprostředkování pěstouské péče a osvojení.
  2. Pěstounská péče - spolu s poskytnutím státního příspěvku a dávek.
  3. Zařízení sociálně-právní ochrany dětí - spočívající v:
  • zařízení odborného poradenství pro péči o děti,
  • zařízení sociálně výchovné činnosti,
  • zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc,
  • výchovně rekreačních táborech pro děti.