Vyvlastnění II. - Vyvlastňovací řízení
Základními účastníky vyvlastňovacího řízení jsou vyvlastnitel a vyvlastňovaný. Řízení lze zahájit pouze na žádost vyvlastnitele. Žádost musí obsahovat určité základní náležitosti, tedy kdo ji činí, co navrhuje a které věci se týká, musí být doložen podpis vyvlastnitele, musí uvést, čeho se domáhá a označit další známé účastníky vyvlastňovacího řízení. Vyvlastnitel musí následně označit pozemek nebo stavbu, jichž se vyvlastnění týká a práva třetích osob na nich váznoucích, doložit skutečnosti nasvědčující tomu, že byly splněny podmínky pro vyvlastnění (musí zejména doložit, že se pokusil o uzavření dohody s vyvlastňovaným a že se ji nepodařilo uzavřít, musí doložit skutečnosti, že vyvlastnění je nutné z důvodu veřejného zájmu), údaj o tom, jakého vyvlastnění se vyvlastnitel domáhá a údaj o tom, v jaké lhůtě a jakým způsobem vyvlastnitel zahájí uskutečňování účelu vyvlastnění. Nezbytnou náležitostí je podpis vyvlastnitele.
Příslušným orgánem pro vedení řízení je vyvlastňovací úřad, jehož funkci plní obecní úřad obce s rozšířenou působností. Příslušným úřadem bude ten, v jehož území se pozemek nebo stavba nachází. O zahájeném vyvlastňovacím řízení se u předmětné nemovitosti zapíše poznámka do katastru nemovitostí. O zahájení vyvlastňovacího řízení uvědomí vyvlastňovací úřad písemně účastníky řízení. Vyvlastňovaný nesmí po doručení uvědomění o zahájení řízení nakládat s daným pozemkem nebo stavbou, a to v rozsahu, kterého se vyvlastnění týká, převést, pronajmout nebo jinak zatížit. V opačném případě je toto jednání neplatné (to neplatí, pokud je smlouva uzavřena s vyvlastnitelem nebo s jeho souhlasem).
Vyvlastňovanému náleží náhrada – určí se na základě znaleckého posudku vyhotového na žádost vyvlastňovaného nebo vyvlastnitele, jestliže s ním vyvlastňovaný vyslovil souhlas. Pokud nedojde k vyhotovení znaleckého posudku na žádost vyvlastňovaného a ani vyvlastnitele, stanoví se náhrada na základě posudku znalce ustanoveného vyvlastňovacím úřadem.
Vyvlastňovaný (a každý, kdo pozemek nebo stavbu užívá) je povinen umožnit znalci prohlídku pozemku nebo stavby potřebnou k vypracování posudku, jestliže mu znalec prokazatelně oznámil dobu prohlídky alespoň 3 týdny předem. Náklady spojené s vyhotovením znaleckého posudku hradí vyvlastnitel.
V daném řízení bude nařízeno ústní jednání (účastníci a další osoby, jejichž přítomnost je potřeba, budou o něm uvědomeni nejméně 30 dnů přede dnem, kdy se má konat. Námitky proti vyvlastnění a důkazy k jejich prokázání mohou být uplatněny nejpozději při ústním jednání, k později uplatněným námitkám a důkazům se nepřihlíží.
Pokud v řízení nebude prokázáno, že jsou splněny podmínky pro vyvlastnění, vyvlastňovací úřad žádost vyvlastnitele zamítne. Je-li předmětem vyvlastnění nemovitost zapsaná v katastru nemovitostí, daný úřad oznámí zamítnutí žádosti katastrálnímu úřadu ke zrušení poznámky. Pokud podmínky pro vyvlastnění jsou splněny, rozhodne vyvlastňovací úřad o vyvlastnění, přičemž obsahuje jednak výrok o vyvlastnění, jednak výrok o náhradě za vyvlastnění.
Důsledkem vyvlastnění je vznik práva (zároveň i povinností) užívat vyvlastněný pozemek nebo stavbu k účelu, pro který byly vyvlastněny.