Velký posun v oblasti trestů? Jak moc jsou užitečné?

Pokrok a modernizaci můžeme pochopitelně zpozorovat i v oblasti práva. Tak jako si můžeme povšimnout nových náhledů a řešení právních otázek, které tvoří obsah nejednoho soudního sporu, je pokrok znatelný i v typech trestů, které mohou být za spáchání trestného činu uloženy.

 

Změnu ve výčtu trestů představil trestní zákoník již v roce své účinnosti – v roce 2010, kdy do taxativního výčtu trestů zanesl trest v podobě domácího vězení. Kontrolním prvkem je v rámci trestu domácího vězení elektronický náramek, díky kterému je odsouzený sledován 24 hodin denně. Jedná se o tzv. alternativní trest, který má mj. za cíl snížit celkové náklady, neboť jeden den využívání elektronického náramku vyjde zhruba na 130 Kč (plus dalších 50 Kč platí sám odsouzený), což je výrazně nižší částka než ta, která je vynakládána u trestu nepodmíněného odnětí svobody, tedy vězení. Je nutno zdůraznit, že tento typ trestu soud uděluje takovému pachateli, u kterého je vysoký předpoklad nápravy a je tedy možné klást největší důraz na nápravnou funkci trestu.

 

Soud trest domácího vězení může uložit až na dvě léta a stanoví, že se pachatel ve stanovené době bude zdržovat na určené adrese (většinou ve svém bydlišti) a pro ověřování setrvávání na této adrese poskytne svou součinnost (např. nosit řádně elektronický náramek). Písemným slibem se pachatel zaváže k tomu, že výkon tohoto trestu bude plnit řádně dle toho, jak bylo určeno soudem. Místo, ve kterém se má osoba zdržovat, může ale za určitých předpokladů opustit. Jedná se například o situace, kdy by osoba odsouzeného měla za povinnost postarat se o své dítě, navštívit lékaře, docházet do zaměstnání či by musela své obydlí opustit kvůli náboženskému vyznání – např. návštěva kostela. V ostatních případech se osoba ve výkonu takového trestu musí v daných hodinách zdržovat doma. Právě pomocí elektronického náramku probační a mediační služba má možnost kontroly nad pohybem pachatele a jeho (ne)plnění určeného časového harmonogramu. Pokud by probační a mediační služba zjistila, že došlo k porušení výkonu trestu, tuto informaci předá soudu. Soud může dospět k závěru, že náprava takovéhoto jedince není nadále možná a je nutno přistoupit k přeměně trestu, a to do podoby nepodmíněného odnětí svobody.

 

Součástí elektronického náramku je i speciální diagnostické zařízení, které kontroluje, zda v rámci výkonu trestu, nepožívá pachatel alkoholické nápoje, neboť i nepatrná míra alkoholu je považována za porušení výkonu trestu.

 

Elektronické náramky nejsou úplnou novinkou. Jejich zavedení se však potýkalo s většími peripetiemi, a to již při samotném výběru společnosti, které by mohla být zakázka předložena. Ani prvotní testy neodpovídaly počáteční představě. Celý běh a zkoumání funkčnosti náramků skončil až v roce 2017, kdy byla vybrána izraelská společnost SuperCom, jejíž návrhy odpovídaly českému zadání. Projekt byl zahájen v září roku 2018, kdy byl elektronický náramek využit hned pro prvních 114 osob. Bohužel dnešní statistika vypovídá o tom, že elektronické náramky nejsou hojně při trestání používány. Důvodem jsou primárně vysoké náklady na jejich pořízení, proto počty pořízených elektronických náramků nadále stagnují na pouhých několika desítkách. Je třeba však zmínit i jinou funkci, kterou bezpochyby elektronické náramky splňují a ve větším počtu by znamenaly i pro samotné vězně velkou pomoc. Pokud osoba odsouzená k domácímu vězení může nadále vykonávat svoje zaměstnání, vykonávat péči o členy v domácnosti a bude zkrátka „fungovat“ v běžném životě řádně, neztratí ve společnosti „své místo“ a pocit vlastní identity, kterou ve většině případů osoby po výkonu nepodmíněného trestu odnětí svobody jen stěží zpětně naleznou a dříve nebo později dochází k recidivě v páchání trestné činnosti.