Trestný čin křivé obvinění.

Zákon stanoví, že kdo jiného lživě obviní z trestného činu, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta. Daný trestný čin má za cíl chránit každého před lživými útoky na jeho práva, svobodu a čest, co se týká obvinění z trestného činu. Pachatel si nepravdivosti svého obvinění musí být vědom, a proto chce jiného lživě obvinit, což orgány činné v trestním řízení musí prokázat.

 

Jednání spočívá v nepravdivém tvrzení, že se jiný dopustil jednání naplňující skutkovou podstatu určitého trestného činu. Lživé obvinění musí směřovat vůči určité osobě, přičemž není potřeba označovat tuto osobu přímo jménem. Stačí, je-li specifikována takovými znaky, že ji lze spolehlivě identifikovat.

 

Je třeba, aby se lživé obvinění týkalo trestného činu, přičemž samozřejmě není nutné uvádět právní kvalifikaci činu. K naplnění dané skutkové podstaty postačí, pokud pachatel uvede takové skutkové okolnosti, které naplňují znaky nějakého trestného činu. Znaky trestného činu křivého obvinění však nejsou naplněny, jde-li o obvinění z přestupku.

 

Zákon dále stanoví, že kdo jiného lživě obviní z trestného činu v úmyslu přivodit jeho trestní stíhání, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta. Pachatel v daném případě jedná v úmyslu přivodit jinému trestní stíhání, přičemž zpravidla půjde o oznámení Policii ČR. 

 

Přísnější postih, konkrétně odnětí svobody na dvě léta až osm let, postihne pachatele, pokud:

  1. způsobí-li činem výše uvedeným značnou škodu (značnou škodou se rozumí škoda ve výši nejméně 500 000,- Kč)
  2. spáchá-li takový čin tiskem, filmem, rozhlasem, televizí, veřejně přístupnou počítačovou sítí nebo jiným obdobně účinným způsobem,
  3. spáchá-li takový čin v úmyslu jiného vážně poškodit v zaměstnání (př. přeřazení na nižší funkci), narušit jeho rodinné vztahy (vyvolání rozporů mezi manžely, které mohou dojít až k rozvratu manželství) nebo způsobit mu jinou vážnou újmu (př. ztráta větší zakázky při podnikání),
  4. spáchá-li takový čin v úmyslu zakrýt nebo zlehčit svůj vlastní trestný čin,
  5. spáchá-li takový čin na jiném, který vůči němu plnil svoji povinnost vyplývající z jeho zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce nebo uloženou mu podle zákona (může se jednat např. o poškozenou úřední osobu, která vůči pachateli plnila svoji povinnost).

 

Judikatura dospěla k názoru, že vyslovení pouhého podezření ze strany obviněného, že mu konkrétní osoba odcizila peníze, nelze považovat za vědomě lživé, a tedy křivé obvinění.