Cestování načerno je každodenním chlebem pro revizory. Kdy nám může z tohoto zdánlivě banálního jednání hrozit exekuce? Co když načerno jede nezletilec?

Mnoho z nás dennodenně využívá služeb městské hromadné dopravy při svých nejrůznějších cestách. Ne všichni však splňují to, že si automaticky zakoupí své jízdné a jezdí tak „načerno“. Důvodem může být sázka, druh zábavy, značná výše adrenalinu nebo pouhá absence finančních prostředků pro zakoupení jízdenky. Ať je důvod zpočátku jakýkoliv, následek se dříve nebo později dostaví zcela určitě, a to ve formě nemalé pokuty. Ale pozor! V mnoha případech sankce za jízdu „načerno“ nekončí jednorázovou pokutou, ale může dojít k vymáhání pohledávky cestou exekuce.


Na kolik nás pokuta vlastně vyjde?

Výše jízdného, pokut a případně i dalších přirážek se v každém městě liší. Výše těchto nákladů je stanovena dopravním podnikem daného města, který si sám stanovuje i výši a lhůty k pozdějšímu zaplacení pokuty. Jedno je jisté – zaplatit si jízdenku za pár korun se vyplatí rozhodně více než platit mnohonásobně vysokou pokutu za tento malý prohřešek. Například v Praze nás cestování bez platného jízdního dokladu vyjde na 1.500 Kč. Částku nám revizor při kontrole může snížit na 800 Kč, pokud ji zaplatíme ihned na místě a v čase kontroly nebo nejpozději do 15. dne od této kontroly. Tato výše nemusí být konečná a revizor nám může naúčtovat i určité přirážky, pokud jsme se například provinili porušením dalších Smluvních přepravních podmínek atp. Pokud daná přepravovaná osoba zaplatí své jízdné a pokutu řádným způsobem, získá kromě finanční ztráty „pouhé“ poučení pro příště.

 

Co nám však hrozí, pokud bychom se zaplacením otáleli a nedbali ani na opětovné výzvy dopravního podniku k zaplacení požadované částky, respektive pohledávky, která nám tímto jednáním vznikla? Hrozí nám opravdu exekuce? Ano, svým pasivním jednáním se opravdu můžeme dostat do situace, kdy se naše pohledávka vyšplhá do značné výše, a to například i do statisíců korun, kde je konečným a jediným řešením pouze exekuce, v rámci které se přeneseme do problematiky občanskoprávní, která bude řešena místně příslušným soudem.

 

Město, které se proslavilo vedením exekucí proti nezletilcům na základě jízdy načerno, je Plzeň. Na tuto problematiku je nahlíženo jako na poměrně neetickou, vzhledem k tomu, že se jedná například o nezletilce, který si při ranní cestě do školy jízdenku pouze zapomněl koupit či například vzhledem k rodinné finanční situaci ani koupit nemohl, a ne v jednom případě došlo k tomu, že se o exekuci, která je s jeho osobou vedena, dozví až po několika letech. Je jasné, že takové jednání rozhodně nedbá primárně na zájem dítěte a nijak mu neusnadňuje vstup do světa zletilých. Takový příklad nebyl vymyšlen, soudy je řeší poměrně hojně.

Ústavní soud se stejnou problematikou zabývá ve své judikatuře hned několikrát (např. ÚS 1001/18 či ÚS 3655/16) a stále zůstává na denním pořádku. Proto samotné vedení města Plzně zahájilo nutné kroky, které vedly k nemalé změně. Po dopravním podniku se požaduje, aby stornoval část pohledávek osob, které před 15. rokem cestovali bez placení (v Plzni se bude jednat o několik desítek nezletilců), a to takové pohledávky, které vznikly po 1. září 2018. Ústavní soud apeluje primárně na ochranu zájmu nezletilce a na nutnost posuzovat i rozumovou vyspělost nezletilce.