Návrh zákona, který má ochránit podnikatele před insolvecí, zmírnit podmínky oddlužení či prominout zmeškané lhůty. Jaké je jeho vládní znění se dočtete zde!

Ministerstvo spravedlnosti přišlo s návrhem směrem k vládě a v rámci tzv. Lex COVID-19 (lex covid justice) navrhuje schválit rozsáhlou změnu procesních předpisů tak, aby účastníci řízení nepřicházeli o svá práva v důsledku zmeškání lhůt a nedostali se do problémů v souvislosti s aktuální situací v ČR.

 

Jedná se o reakci na opatření týkající se výhradně procesního práva, s cílem pomoci osobám účastnícím se soudních řízení, poškozeným a obětem trestných činů, dlužníkům v exekuci a insolvenci nebo právnickým osobám, jako jsou například obchodní společnosti či družstva.

 

Jakých oblastí se tzv. lex covid justice týká?

Co přináší, čtěte níže!

1) Insolvence

V oblasti insolvencí je zaměřena na pomoc podnikatelům, jejichž podnikání může být v důsledku současné situace ohroženo, rovněž na pomoc dlužníkům, kteří se nachází v režimu oddlužení, aby v důsledku výpadku finančních prostředků nebylo jejich oddlužení zrušeno a mohli v něm dále pokračovat, i když nebudou řádně plnit podmínky oddlužení.

 

Týká se zejména v těchto oblastí insolvenčního práva:

  • odložení povinnosti podat na sebe insolvenční návrh, a to až do konce roku 2020, kdy dává šanci podnikatelům k sanaci živnosti, a nezatížení povinnosti podat na sebe insolvenční návrhy,
  • ochrana před věřitelskými insolvenčními návrhy, kdy až do srpna 2020 nebude návrhům věřitelů vyhověno,
  • mimořádné moratorium, tj.příležitost (poslední záchrana) chránící před úpadkem, v důsledku řešení koronavirové situace,
  • nerušení oddlužení fyzických osob v případě, kdy dlužník nebude moci kvůli současné situaci řádně plnit splátkový kalendář.

 

2) Exekuce

Opatření týkající se oblasti exekucí spočívá v povinnosti soudního exekutora rozhodnout o zastavení exekuce v případě, že po dobu posledních 3 let nedošlo k žádnému, ani částečnému uspokojení vymáhané povinnosti nebo nebyl-li po tuto dobu zjištěn či zajištěn žádný majetek postižitelný v exekuci, který by stačil alespoň ke krytí nákladů exekuce.

 

Provádění exekuce je u těchto osob zcela marné a namísto, aby postupně splácely své dluhy, jsou drženy v bezvýsledných exekucích, v nichž se nedaří nic vymoci, a nemají tak smysl ani pro věřitele. Takové osoby se pak často pohybují v šedé zóně ekonomiky. Opatření by mělo motivovat dotčené osoby k práci, a tím dosáhnout ekonomicky aktivního subjektu pro stát.

 

3) Prominutí zmeškání lhůt (úkonů)

Institut zmeškání lhůt existuje v procesním právu již dnes. Návrh má však standardní možnosti prominutí zmeškání lhůt rozšířit na lhůty další, které dnes není možné prominout (např. pro podání mimořádného opravného prostředku),  a to v případě, že lhůta byla zmeškaná v důsledku omezení plynoucího z mimořádného opatření přijatého pro boj s rozšířením COVID-19.

 

Posuzování prominutí lhůty bude individuální a bude se posuzovat, zda konkrétní osoba byla mimořádným opatření omezena takovým způsobem, že nemohla dodržet lhůtu, například byla v karanténě, byla uzavřena pobočka pošty v místě jejího bydliště a neměla možnost se dopravit jinam atd.

 

Žádosti o prominutí bude možné podávat do stanovené doby od ukončení nouzového stavu, kdy prozatimní předpoklad je 15 dnů v civilním řízení a 3 dny v řízení trestním tak, jak je to dle stávající právní úpravy.

 

4) Zvláštní opatření pro právnické osoby

V důsledku zákazu volného pohybu osob či povinným karanténním opatřením je právnickým osobám ztíženo či zcela znemožněno konání zasedání orgánů. Jestliže se nejvyšších orgány nemůžou scházet a rozhodovat, je tak ohroženo fungování celé právnické osoby.

 

A) Rozhodování prostřednictvím technických prostředků či per rollam

Zvažuje se umožnit rozhodování orgánů právnických osob s využitím technických prostředků nebo rozhodování per rollam i v případech, kdy taková možnost rozhodování není upravena v zakladatelském právním jednání. Aktuálně je to možné pouze v případech, kdy to umožňuje zakladatelské právní jednání.

 

B) Prodloužení funkčního období členů statutárních orgánů

Navrhuje se možnost automatického prodloužení nebo obnovení funkčního období členů voleného orgánu, jimž v době trvání mimořádných opatření uplynulo (se souhlasem dané osoby), popř. připuštění tzv. kooptace, tedy volby člena orgánu samotnými členy orgánu.

 

C)  Prodlužení lhůty pro svolání valné hromady

Návrh také umožňuje prodlužit lhůtu pro svolání valné hromady kapitálové společnosti či členské schůze družstva z důvodu projednání řádné účetní závěrky, a to o 3 měsíce ode dne skončení mimořádných opatření.